Je to přesně dva týdny, co jsem se z New Yorku vrátila. A i když je v každodenním shonu někdy až nemožné uchovat si v sobě všechnu tu euforii, co jsem každičký den toho báječného týdne zažívala, pořád se o to snažím.
Jak se stalo, že jsem já, největší milovnice Paříže, historie i evropské kultury běžela den po návratu z největšího amerického města ke svému tatérovi s tím, že prostě MUSÍM mít v kůži navždycky vyrytou památku právě na NYC?
Jo, po loňské cestě do Kalifornie jsem čekala, že se mi New York bude líbit. Přestože mě americká města nikdy moc nelákala. Stejně jsem ale byla překvapená, jak brzo si mě tohle místo získalo. Po počátečním překvapení, že „tohle je jako všechno?“jsem se rychle sžila především s neuchopitelnou atmosférou, s energií, která v tomhle městě sálá z lidí kolem. Spíš než jako džungli mrakodrapů jsem New York začala vnímat jako město plné kouzelných míst, plné příležitostí. Plné lidí, kteří si sem přijeli plnit sny. Mnoho známých mi říkalo, že budu z New Yorku zklamaná. Kdybych měla týden strávit urputnou snahou vidět všechna slavná místa a vylézt na každou sochu, možná bych se na to dívala pozdě. My si ale prostě chtěli užít pár krásných dní a poznat město pokud možno takové, jak jej mohou vnímat místní. A věřím, že se nám to povedlo.
Co se mi líbilo úplně nejvíc?
Čtvrť Greenvich Village plná úchvatných zákoutí, kde byl krásný snad každý dům a každé dveře.
The High Line, park vybudovaný na staré železniční trati protkané Manhattanem. Úžasný výhled s úžasným jídlem v Chelsea Market na dosah.
Kavárny a sekáče ve Williamsburgu.
Procházky přes Brooklynský most. Chtěla jsem tam znova a znova skoro každý den!
Nedělní blešák v brooklynské části Dumbo.
A děkuju těmhle třem blogům za články, díky kterým jsme nepotřebovali pátrat po tom, co v NY vidět, zažít a jíst sami, ale mohli jsme jít na jistotu. Pokud se do New Yorku chystáte, určitě se doporučuju inspirovat!
