..ať žijete třeba v Praze. Všechny rady Caroline de Maigret mám přirozěně načtené. V sobotu snídám croissanty. Po zbytek týdne předstírám, že je mou výsadou dopřát si je každé ráno. Před hodinou cvičení, kterou jsem si předchozí den slíbila, dávám pravidelně přednost rozjímání nad sklenkou červeného. Voním se Chanelem n.5, na kruhy pod očima používám Touche Eclat od YSL a rudou rtěnku někdy dovedu nosit i půl dne před tou druhou půlkou, kdy tajně odličuju její zoufalé zbytky. Před svým milým chci zůstat záhadná. Alespoň občas. Tvářím se povzneseně nad módními trendy, abych pak po večerech na Asosu hledala všehno sametové. (Jako celý minulý týden.) Je mi totálně fuk, co o mně soudí ostatní, nebo se tak aspoň snažím vypadat. A bez ohledu na všechna moudrá francouzská doporučení mě melancholie přepadá častěji, než bych si vůbec přála.
Oui, snadno uvěřím tomu, že jsem Pařížankou žijící v stověžaté Praze. Tou cool Pařížankou, která je požitkářkou a tím posledním, co by řešila, je outfit na línou nedělní procházku. Takže si obuje oblíbené starší tenisky, temně modré proužkované kalhoty, košili, co vzala svému klukovi a oversize vlněný kabát, co vypadá jak vypůjčený od tatínka. A cítí se svá a přitažlivá, stokrát víc, než kdyby se snažila zapůsobit výstřihem, úplými šaty nebo nánosy make-upu. To všechno je přece tak všední. A ona je vším, než tou holkou z davu.
vintage kabát Hugo Boss, kalhoty Mango, pánská košile ze sekáče, tenisky Adidas Stan Smith, kabelka Mat&Natt