Kdy naposled jste zrušili všechny své večerní plány jen proto, abyste doma pod peřinou, v tlustých ponožkách a starém pyžamu koukali na Netflix a jídlo si nechali dovézt domů? Já minulý týden. TŘIKRÁT.
Ne, nejsem zimní holka, to o mně ostatně dobře víte. Netuším, jestli jsou za tím právě ty krátké dny a dlouhé noci, studený vítr a absence slunečního svitu. Pravdou je, že zatímco v létě jsem plná energie, nápadů a nových plánů nachodila patnáct kilometrů denně a domů se málokdy vracela před desátou, teď se mé myšlenky upínají k lahvi vína, která mě čeká doma, k županu a k těm teplým ponožkám. Jsou rána, kdy jsem líná i na to dojít si pro milované ranní latte do Coffee roomu. Nebo večery, kdy radši neotvírám messenger ani email ze strachu, že mi někdo napsal a já budu muset odpovědět. A ano, občas (ale opravdu jen občas, a vás se to, kamarádi, netýká) si vymýšlím výmluvy, které mi dovolí vykroutit se z dalšího vánočního večírku nebo jiné akce, na kterou jsem slíbila jít.
Mohla bych být na sebe pěkně naštvaná. Anebo líp, snažit se namotivovat. Číst víc cool knížek místo koukání na Netflix. Jíst míň donutů a naopak se cpát superpotravinami. Překonat únavu a namísto domů (přes vinotéku v naší ulici) zamířit na tu událost, kde budou všichni, a kde konečně uvidím ty, co mi chybí. Možná bych pak ze sebe měla mnohem lepší pocit. Anebo taky mnohem větší frustraci z vlastního selhání.
Já si totiž letos zakázala jakoukoli provinilost za všechny prohřešky popsané v předchozích řádcích. Uvědomuju si, co vše se mi od začátku roku povedlo a s vděkem vzpomínám na všechny úžasné letošní zážitky. Nestaly se jen tak – na všech jsem pracovala. Proč bych se, sakra, měla cítit provinile kvůli odmítnutému projektu, který by mi stejně nedělal radost, kvůli své absenci na party, kde bych stejně zývala nebo kvůli tomu skvělému burgeru s hranolkama, který mě dostal do totální blaženosti i po šíleném pracovním pondělí?
Lituju jen toho, že jsem si tohle všechno vyčítala dřív. Ale teď už budu hodná. Na sebe. Slibuju…
A teď mi prosím napište, že v tomhle zimním spánku nejsem sama!
šaty H&M Trend, umělý kožíšek ze sekáče, kabelka Matt&Nat, tenisky New Balance a ponožky Calzedonia
4 komentáře
haha neboj sa 🙂 som na tom úúúúpkne rovnako. nevadí veď aj medvede zimu prespia 🙂
Viki Ceglédyová
Nejsi, Luci. Nejsi 😀 Vše co popisuješ se do těch nejmenších detailů děje i mě. A stejně jako ty, si to užívám 🙂 Dokonce i s tou pneumatikou co mi roste na břiše z pojídání všech těch dobrot.
To je úplně přesné, Beat :)) A jsem ráda, že už jsme velké holky, co si i tohle umí užít!
Luci urcite v tom sama nejsi, mam to stejne! A uplne nejradeji bych se ulozila k opravdovemu zimnimu spanku😀kdyby to tak slo.